Po skončení letošního Salonu jsem se rozhodl napsat několik krátkých vět. Letošní ročník byl zlomový především v účasti zahraničních architektů ze třech zemí, což posunulo Salon do polohy mezinárodní přehlídky architektury dřevostaveb. Srovnání české architektury ze dřeva s tou světovou rozhodně nevyznělo nijak špatně ani pro jednu stranu. Letošní přehlídka ukázala, že jsme už i u nás schopni realizovat stavby s použitím dřeva na evropské a světové úrovni. Na tomto faktu hodláme i nadále stavět a propagovat jak české stavby v zahraničí, tak pokračovat ve zviditelňování kvalitních staveb a architektů ze světa u nás. V tomto nás utvrdily i pozitivní reakce a milá podpora všech zahraničních hostů.
Považujeme tuto činnost, tuto výměnu informací a zkušeností, jako jednu ze stěžejních pro další vývoj „dřevěného“ moderního stavění u nás. Rád bych také připomněl, že Salon není jen o čtyřech dnech v rámci veletrhu Dřevostavby, ale je to celoroční aktivita. Již je pro Vás připraveno několik repríz po celé České republice a pracujeme i na dalších aktivitách, o kterých Vás budeme včas informovat. Věřím, že nám i nadále zachováte přízeň a podporu.
Závěrem bych chtěl poděkovat celému realizačnímu týmu, který se podílel úspěšném průběhu letošního Salonu dřevostaveb. Jmenovitě jsou to Michal Kříž, Tereza Kvášová, Kateřina Kotalová, Anja Vogelbein a Jaroslav Peroutka, kteří, každý svým dílem, přispěli k výborné organizaci a přípravě. Dále bych chtěl poděkovat všem lidem z partnerských organizací, kterými byli především paní Veronika Kleplová ze Zastoupení Valonsko-Brusel, dále Kanadské ambasádě za zprostředkování přednášky o Kanadě, hotelu Jalta za bezchybný servis pro naše zahraniční hosty, společnosti AV Media za poskytnutí spolehlivé techniky a v neposlední řadě také všem vystavujícím architektům, partnerům, mediálním partnerům a sponzorům, které naleznete na našich internetových stránkách.
Pavel Horák, ředitel Salonu dřevostaveb
–
Tým Salonu dřevostaveb 2008 (zleva): Michal Kříž, Tereza Kvášová, Kateřina Kotalová, Anja Vogelbein, Pavel Horák